Život s počmáraným tělem

3. července 2018 v 22:36 |  Deník
Pro mě hodně kontrovrzní téma... Někdo to miluje a někdo zapřísáhle nenávidí.
O co jde? O tetovaní přece...

Jde o dnešní "modu" nebo to má nějaký smysl? Rohodně jak pro koho...
Znám lidi co na sebe "plácají" kde co a bez toho aby to mělo nějaký hubší smysl. Takovým je třeba můj přítel, tvoje tetování m protože se mu daná věc líbí ale smysl? Smysl ani důvod k tomu nemá. Nevidím to jao špatnou věc, pro někoho je to opravdu jen modní doplněk.

A co je to pro mě?
Pro mě je každé tetování životní krok. Každé znázorňuje část mě. Každé zobrazuje nějaké moje velké rozhdnutí či krok v životě. Ti kteří mě znají, už tak jednoduše poznají kdy se něco děje... protože v tu chvíli já píši svému tatérovi s novým navrhem. Ať už je to životní změna a nebo velké rozhodnutí.

První tetování?
Velké rozhodnutí... trvalo než jsem si vybrala. Trvalo než jsem sebraa odvahu k tomu. Trvalo než jsem si na něj na sobě zvykla. Přišlo před více jak dvěma lety na konci léta. Doteď nemůžu uvěřit že jsem si jako první tetovačku vybraa tak velký obrázek s tolika stínováním, které docela bolí :D

Dodnes ho ale nelituji. Stále se mi líbí a věřím že i za 20/30 let si budu říkat jak jsem se měla v 19ti fajn a budu na to v dobrém vzpomínat. Jeho význam tu asi úplně rozebírat nebudu... každý ma své důvody pro výběr. Ale co bylo tím velkým okmažikem, že jsem si ho nechala udělat?
Rozhodnutí do společného života s Adamem, naše první společné bydlení. Velké rozhodnutí po předchozím zklamání z předchozího vztahu. Dva měsíce po dodělání tetování jsme už byli ve společném bytě, kde jste až doteď :)

Druhé tetování?
Přišlo letos jako Vánoční dárek... ikdyž tomu tak úplně bylo.
Vždy jsem si přála tetování na předloktí a tak bylo místo jasné. Obrázek jsem vybírala ještě déle než u toho prvního :D

Kupodivu to na předloktí bolelo méně než na stehně. Vlastně nebolelo to vůbec, ani hojení jsem skoro necítila :D Vypadá to jako kdyby mi to chybělo ta bolet.. ale ono i to k tomu asi patří.
Duvod tohohle? Velké rozhodnutí které padlo a já se rozhodla že po škole převezmu bar kde pracuji a hned po škole půjdu na živnost. A ta druhá pulka vlka? Životní situace ve které jsem byla... Vážná nemoc někoho mě blízkého, kterého už dnes na tomhle světě nemám. Až s tímhle tetováním to moje maminka začala chápat proč to dělám, co to má za smysl. V den kdy jsem si ho nechala udělat jsem ji jela popřát k narozeninám s kyticí 100 růži a víte co? Dneska už mi posíla fotky tetování abych prý měla inspiraci k nějakému dalšímu :D U toho prvního bylo doma celkem peklo.

Jaké je to s tím žít? Vlastně úplně obyčejné pokud nepotkát někoho kdo tomu "hrozně moc rozumí". Je to stále opakující se hloupé předsudky:
- Tetování mají jen trestanci
- Až budeš stará bába tak to bude hnusný a budeš litovat
- Za pár týdnů se ti to už nebude líbit
- Nikde neseženeš slušnou práci, když tohle uvidí lidi
- Umřeš na to, protože si do těla zaneseš infekci

+ Dle mě je víc trestanců v obleku, než těch co jsou potetovaní
+ Až budu stará bába, řeknu si jak jsem měla fajn život v mládí a že jsem měla ke každému tetování svůj důvod, kterého nelituji
+ Nevybírala jsem hodinu ale právě ty týdny o kterých je řeč, proto se nebojím že by se mi to už nelíbilo.
+ Ačkoliv je tohle jen hlupý kec, tak ikdyby... Právě proto abych měla svoje vlastní pravidla jsem se rozhodla podnikat
+ Pokud si ho nechám dělat někde ve špinavém pajzlu od nějakého dobytka tak ano. Naštěstí jsme si vložila do rukou profesionála, který ví co dělá a je vyhlášený ;)

A co bude další? To těžko říct ale letos to přijdě. Co je tím velkým osudovým okamžikem pro další? No přece první vlasní bydlení a přechod ze studenta na "paní podnikatelku" :D :D

Jaký je Váš názor na tetování? Máte nějaké? :)
 

Je čas...

1. července 2018 v 0:39 |  Deník
Páni... už je to skoro rok co jsem něco napsala naposledy. Nebyl čas nebo mě to úřestalo bavit?
Težko říct... dřív bylo psaní můj únik z reality. Vypsání z myšlenek které nikomu neříkám. Tolik se toho změnilo a přitom uběhnul jen jeden jediný rok. Kde začít??

Tak třeba co já a Adam?

Světový týden kojení

4. srpna 2017 v 13:00 |  Různé
Po dlouhé době sem zase tu... a tohle téma mě docela oslovilo. Takže proč o tom nenapsat že.
Také by mě zajímal Váš názor na tohle. Myslím že každý na to nějaký určitě má. Takže se klidně vyjádřete ať je jakýkoliv :)
 


Čas na léto

11. července 2017 v 21:51 |  Deník
Prázdniny jsou tady a já žádné plány neměla. Během chvilky se vše změnilo. Změna přišla ve chvíly kdy psal sestřin kamarád že potřebujou na tábor vedoucího nebo fotografa.... a tak sem se rozhodla že pojedu. V sobotu ráno jsme se sbalila, rozloučila s kočičákama a přítelem a vydala sem na cest přes celou naší zemičku. Cesta mi měla zabrat zhruba 3,5h...


Knižní recenze - Farma (Tom Rob Smith)

25. června 2017 v 21:28 |  Recenze
Ahoooj... U mě dost nezvyklé ale dala jsem se po hrozně dlouhé době na čtení.
V pátek jsem vyrazila se ségrou do knihovny a aniž bych chtěla si něco vybrat tak jsem tam jen tak chodila, koukala a najednou mi pohled uvízl na téhle knížce. Zaujala mě natolik že sem jí bez prohlížení vzala a vypůjčila. A dneska? Dneska už ji mám přečtenou. Ležela jsem v tom celý víkend a doslova hltala každé slovo. Byla jsem do ní tolik zařraná že teď lituji že není pokračování. Opravdu hodně mě ten příběh zaujmul.

A o jakou jde vlastně knížku?

Nějak nestíhám

12. června 2017 v 19:46 |  Deník
Ahooj, no omlouvat sem se původně vůbec nechtěla ale nakonec jo :D Nějak lehce nestíhám se blogu věnovat... Před koncem roku je toho ve škole hodně a v práci toho mám taky dost. Takže když už mám volno tak spím nebo se věnuju rodině a příteli.

Když už je řeč o rodině... Moje malá rodinka(já, přítel a Leontýnka) se rozrůstá. Ne těhotná NEJSEM! :D Teda aspoň o tom nevím :D Ale jelikož nám přišlo že naší Smraďošky je v bytě málo a málo nás zlobí( momentálně mrouská každých 14 dní a čůrá nám do postele a na gauč) tak jsem si pořídili další mimi ♥

Seznamte se s Bobem ♥

První tři dny jsou těžké... Lea nasraná a neustále po něm vyjížděla, syčela, vrčela a prskala. A nejen na něj, na nás taky.
Ale dneska? Dneska už jsou to docela kámoši ♥ A malej má neustálý dozor nad vším co dělá... Kontroluje ho všude a skoro se od sebe nehnou :)
Jinak už se nemůžu dočkat prázdnin.. až trošku vypnu a budu mít na starost jen práci abych si taky trošku odpočinula. Dovolená aasi letos žádná neklapne jelikož ještě stále zařizujem byt tak nám na to nezbývají penízky. ALe víte co? Nevadí nám to.. hlavně že si společně pracujeme na naší budoucnosti ♥

Co vy jaké máte plány na léto? :)

Po dlouhé době.. :)

21. května 2017 v 19:35 |  Deník
Ahojky, tak jak to tak vidím hooodně dlouho jsem to tu zanedbávala a ani mi nedošlo jak rychle to utíka a že na blog zapomínám. Nějak toho bylo teď moc.

Navíc krásné počasí.. no kdo by nebyl radši venku když má volno. Teda.. jaké volno :D Nějak toho volna moc nemám. POkud nejsem ve škole tak jsem v práci. A pořád dokola. Sem z toho už vyčerpaná a zničená. Teď mám po dlouhé době volno protože mi začíná 14ti denní praxe. Takže jsem se z bytu od přítele přesunula zase na milovanou vesnici k rodičům ♥ Abych to měla na prxi blíž. Takže snad bude i teď čas na blog :)

O víkendu jsem slavila s kamarádkou její 19tiny a pořádně to zapily. Dárek ode mě? Hrozně dlouho mluvila o tom že by chtěla činčilu... a tak co bych pro ní neudělala. Tak sem začala shánět čnčilu. Z dárku byla hotová a ja jsem na sebe pyšná :D Tedy za dárek... rozhodně nejsem na sebe pyšná za to kolik sem tooh večer vypila :D No jednodušš řečeno jagerbomby jsou zlo :D :D
Také jsem byla letos na prvních závodech a byly jsem druhé :) Takže spokojenost. Teď už jen zbývá přežít to bez přítele a mojí dračice Leontýnky. Je to nezvyk být bez nich zase ve svém pokoji.

A jak jste si užily víkend vy? :)

Z deníku barmanky 2.5.2017

2. května 2017 v 17:25 |  Deník
No ahooj, tak začínám úspěšně 4 měsíc v roli barmanky.
Nějak teď nebyl čas psát a pokud byla chvilka, nebyla vůbec chuť neboť jsem byla úplně vyřízená.
A co se teď vlastně všechno děje v práci?

Velikonoční dovolená aneb jak sem přežila Velikonoce

17. dubna 2017 v 18:36 |  Deník
Čauky, tak jsem zpět ze Velikonočních "prázdnin". Prázdniny mi to moc nepřipomínalo protože to pro mě znamenalo cestu do Berouna se dvěma dětma, přestěhovat zvracející kočku autem k rodičům, neutále být na telefonu pro začínající kolgyni v práci aby v době mojí nepřítomnosti neutekla :D Ale jak se zdá tak sem vše zvládla.. a teď už mě čeká jen dlouhý odpočinek. Počkat.. ne, vlastně jen do zejtra protože od zítra zase škola a šup do práce makat :D

Z deníku barmanky 13.4.2017

13. dubna 2017 v 16:10 |  Deník
Tak po měsíci znovu deník barmanky. Jsem tu už 3tí měsíc a stále mě dokáže něco překvapit nebo hrozně zaskočit.
Pro mě nejíc pozitivní věc na týhle práci? Spoustu super lidí se kterými sem se tu seznámila a spřátelila. Jasně, najdou se i idioti.. Jako dáma o minulém víkendu. Musela sem ji vyvést vlastnosručně abych se jí zbavila. Ale jeden idiot mi tu nezkazí všechno to dobré... Už jsem se probojovala přes můj znepřátelený kávovar i ďábelské Latté. Latté sice furt není na jedničku ale už je to ucházející :D

Kam dál